O parku
Pokud máte při procházce Průhonickým parkem pocit, že procházíte uměleckým dílem, nejste daleko od pravdy. Harmonické uspořádání prostoru, které na vás působí zcela nenuceně a bez rušivých prvků, je výsledkem celoživotního úsilí zakladatele parku hraběte Arnošta Emanuela Silva-Taroucy a jeho pokračovatelů.
Od roku 1885, kdy park vznikl, se nevyskytl další krajinářský architekt, který by měl k dispozici 250 ha půdy, byl vázán pouze svými představami a plány a mohl o své dílo pečovat téměř 50 let. A. E. Silva-Tarouca dal vzniknout poslednímu svobodnému krajinářskému dílu u nás a dost možná i ve světě. V jeho díle nadále pokračuje Správa Průhonického parku Botanického ústavu AV ČR, který zde sídlí.
„Krajina skýtala skoro všechno, co si tvůrce parku může přát: rozsáhlé úrodné louky, malebně členěné skalnaté partie, půvabně se vinoucí vodní toky a velké rybníky.“
A. E. Silva-Tarouca, r. 1909
Přírodně krajinářský park, který je založený na uměleckém uchopení přírodních prvků, začal hrabě budovat v roce 1885. Využil členité údolí potoka Botiče a jeho přítoků Dobřejovického a Jesenického potoka, použil původní domácí dřeviny v kombinaci s dovezenými cizokrajnými dřevinami, pro které byl často park vstupní branou nejen do Čech, ale i Evropy. Jako základ parkové kompozice založil mistrně volené průhledy, které vás mnohdy překvapí v místech, kde je nečekáte. Porosty dřevin, skupiny stromů a keřů střídal s lučními plochami, rybníky, potoky a jejich slepými rameny. Dovedně využil proměnlivost dřevin v různých ročních obdobích. To vše se pojí v jeden velký, propracovaný, rozmanitý a bohatý harmonický celek.
Mimo významu umělecko-historického je park cenný i dendrologicky, jako sbírka domácích a cizokrajných dřevin. Součástí areálu Průhonického parku je také Průhonická botanická zahrada se svými unikátními sbírkami kosatců, pivoněk, denivek, růží a rododendronů.
-
- 1600 druhů domácích a cizokrajných dřevin
-
- 8000 kusů rododendronů ve 100 druzích a kultivarech
-
- jedna z největších sbírek kosatců na světě
-
- jedna z největších sbírek pivoněk a denivek v ČR
K Průhonickému parku patří také sbírka šišek (dendrotéka), kterou po několik desetiletí shromažďoval dlouholetý pracovník Správy Průhonického parku pan Miroslav Kučera. Svým rozsahem 2659 položek se řadí mezi tři největší na světě. Tuto původně soukromou sbírku dnes vlastní Botanický ústav Akademie věd a slouží ke studijním účelům.
Průhonický park je na seznamu památek UNESCO a je Národní kulturní památkou.
Více informací o parku a zámku, jeho historii a rostlinách naleznete v našich publikacích a průvodci nebo ve speciálech časopisu Botanika, které jsou v dostání v prodejně vstupenek u zámku.